ŘÍJE
Je to období pohlavního cyklu trvající 5 - 8 dnů, kdy ve vaječnících dozrávají Graafovy folikuly, po jejichž prasknutí putuje oplození schopné vajíčko vejcovodem do dělohy - tento cyklus se nazývá OVULACE.
Není-li klisna oplozena, opakuje se tento cyklus za 21 dní. V jedné říji zapouštíme klisnu nejméně 2x, popř. i vícekrát. U klisny lze poměrně přesně určit okamžik ovulace a to opakovaným rektálním vyšetřením (přes konečník) během jedné říje. Můžeme tak nahmatat vaječníky a tím zjistit velikost a stupeň měknutí Graafova folikulu, který nahmatáme jako zduřeninu na vaječnících ve velikosti velké třešně. Jakmile zduření zmizí, vajíčko již putuje vejcovodem k děloze. A jak jste se mohli dočíst v anatomii, právě v této fázi může dojít k oplodnění.
Říji rozeznáváme:
bouřlivou - projevuje se intenzivními příznaky tichou - nepozorujeme téměř žádné vnější příznaky, pouze vnitřní, tj. dozrávání Graafových folikulů
Zevní projevy říje jsou:
klisna často močí má zvlhlou, silně prokrvenou pochvu jde neochotně vpřed tlačí se na ostatní klisny dává ocas na stranu z pochvy ji vytéká bezbarvý hlen - klisna tvz. nitkuje a charakteristické je hlavně tzv. blýskání, což jsou rytmické stahy svalů, které ovládají pohyby poštěváčku (klitorisu). Objevuje se v blízkosti hřebce, kdy klisnu vodíme ke zkušební stěně.
Někdy však může jít o říji falešnou, kdy jsou pouze příznaky vnější, ale nedochází k dozrávání a uvolňování vajíčka.
Po ohřebení (po porodu) se říje u klisny dostaví v průběhu 7 - 11 dnů.
Hřebec, když větří říjnou klisnu zdvihá a obrací na ruby horní pysk, což se nazývá flémování. Toto chování ale často způsobuje i velmi silný, či neobvyklý pach jako např. česnek, ocet nebo citrón.
Pokud k říji nedojde, můžeme ji vyvolat buď:
zkrmujeme-li bílkovinná krmiva + vitamín C umístíme-li klisnu mezi jiné koně masáží vaječníků hormonálními prostředky
Má-li klisna příznaky říje, pak ji vodíme ke zkušební stěně. Z jedné strany stojí ošetřovatel s hřebcem a z druhé strany přivedeme klisnu. Nejprve hlavou k hřebci, aby mohlo dojít k očuchání a potom klisnu otočíme k hřebci zádí. Neodbíjí-li klisna hřebce a zaujme-li pářící postoj, pak je již připravena k zapuštění.
PŘIPOUŠTĚNÍ
Klisnu můžeme zapustit buď přirozenou cestou nebo inseminovat.
PŘIROZENÉ PŘIPOUŠTĚNÍ rozeznáváme:
divoké - dochází k němu v přírodě skupinové - ve skupině 20 - 30 klisen je 1 hřebec, který si sám vyhledává klisny v říji individuální - provádí se v hřebčínech i "doma", kdy připouštíme konkrétního hřebce s konkrétní klisnou
Před vlastním připuštěním musí být klisna vyšetřena laboratorním výtěrem a nesmí trpět žádnými nakažlivými chorobami, aby nedošlo k nakažení hřebce. Také hřebec musí být samozřejmě naprosto zdravý.
Po zjištění dobrého zdravotního stavu se klisna připraví k zapuštění. Aby nedošlo k poranění hřebce, provedeme fixaci klisny. Uděláme fixaci přední končetiny (vyvážeme lonžkou přes kohoutek), někdy je třeba provést také spoutání zadních končetin pouty a někdy musíme použít i fajfku. Klisně omotáme ocas bandáží, aby nedošlo k poranění pyje a okolí pochvy vydesinfikujeme (např. hypermanganem).
Po seskoku opět desinfikujeme klisně okolí pochvy a hřebci pyj. Klisnu musíme vodit asi 15 min., aby nemohla semeno vytlačit.
Jak už sem se zmínila, klisnu v jedné říji připouštíme 2x i vícekrát.
INSEMINACE
Přednosti inseminace před přirozeným připouštění jsou:vyloučíme možnost poranění hřebce a klisny dále vyloučíme možnost nákazy hřebce i klisny pohlavními chorobami můžeme provádět selekci špatných ejakulátů (vyřadíme je) můžeme ejakuláty ředit a tím vlastně oplodnit více klisen z jednoho ejakulátu inseminace nám umožňuje odebírat hřebce pravidelně
Odběr ejakulátu:
provádí se do umělé vagíny, která se skládá z pryžového válce, ve kterém je gumová vložka. Na jeden konec se upevňuje sběrač - buď skleněný nebo gumový. Do prostoru mezi válcem a vložkou se pustí teplá voda a dohustí se vzduchem.
Vlastní odběr ejakulátu:
k odběru se používá atrapa, nebo-li fantom, na který hřebec skáče místnost, kde se odběr provádí musí být hygienicky nezávadná technik provádějící odběr je připraven z pravé strany po vydráždění hřebce dojde ke skoku na atrapu, zasunutí pyje do vagíny a hřebec provádí frikční pohyby, dokud nedojde k výronu semene
Režim odběru:
mladým hřebcům se smí provádět odběr max. 3x týdně u hřebců starších 4 let - denně
Jedním ejakulátem můžeme oplodnit 5 - 8 klisen.
Objem ejakulátu je asi 100 ml a počet spermií v ejakulátu je v průměru 30 miliard.
Inseminace klisny
Inseminaci provádíme vaginální metodou. Ruka při inseminaci nikdy nesmí přijít do konečníku.
Vlastní inseminaci provádíme levou rukou oblečenou do ochranné rukavice. V pravé ruce držíme stříkačku nebo ampuli s naředěným ejakulátem.
Když inseminační trubička pronikne do děložního krčku, začneme semeno pomalu vytlačovat. Při vytlačování jemně sevřeme děložní krček tak, aby jsme zabránili zpětnému výtoku semene.
Po skončení inseminace trubičku vyjmeme a klisnu provádíme, jako při přirozeném připouštění.
BŘEZOST A POROD KLISNY
Zda-li bylo připuštění úspěšné a klisna nám zabřezla můžeme poznat podle některých příznaků, jako je nedostavení další říje, klisna se stává klidnější, pomalejší a lépe žere. Později se jí zvětšuje objem břicha a klisna je opatrnější (nevyhazuje, neběhá příliš zběsile apod.)
rektálním vyšetřením - to je pohmatem přes konečník, kdy na vaječníku nahmatáme žluté tělísko - lze zjistit už po 3 týdnech laboratorním vyšetřením - zjišťuje se hormon progesteron v krvi nebo moči - ten můžeme objevit po 3 měsících ultrazvukem - první známky můžeme pozorovat 16. den podle pohybu hříběte - až v pokročilém stádiu březosti
Vývoj plodu
po oplození embryo sestupuje do dělohy a zde v průměru za 56 dní dochází k uhnízdění do děložní sliznice. Po celou tuto dobu je embryo vyživováno tzv. děložním mlékem, tj. sekret děložní sliznice. Po uhnízdění se vytváří tzv. PLACENTA, což je plodové lůžko, které je tvořeno 3 obaly, naplněnými plodovými vodami, chránící plod před úrazem.
| Jsou to: | AMNION (ovčí blána) - je to nejvnitřnější blána, která obaluje plod, obsahuje sliznatou zkalenou tekutinu, v níž plod plave zavěšený na pupeční šňůře. |
| ALANTOIS (močová blána) - obsahuje nažloutlou čirou tekutinu |
| CHORION (vnější cévnatá blána) - obaluje 2 uvedené vaky, na vnější straně má vedle sebe krátké výrůstky - klky, kterými je vak připevněn k děložní sliznici |
Do 35 - 40 dne hovoříme o embryonálním vývoji a nad 40 dní až do porodu o vývoji plodovém, neboť se plod již podobá hříběti.
| VELIKOST PLODU |
|---|
| Měsíc vývoje | Velikost a hmotnost | Vývin plodu |
|---|
| koncem 1. měsíce | asi 1 cm |
|
| po dovršení 2. měsíce | má 7 - 10 cm | začíná mít již podobu koně |
| koncem 3. měsíce | asi 12 cm |
|
| ve 4. měsíci | má 20 - 23 cm a váží již 1 kg | už na něm lze rozeznat pohlaví |
| koncem 5. měsíce | má asi 33 cm | objevují se první chloupky na pyscích a konci ocasu |
| v 6. měsíci | má zhruba 56 cm a váží 5,5 kg |
|
| v 8. měsíci | je velký 68 - 73 cm a má 16 - 19 kg |
|
| v 10. měsíci | je to 85 - 92 cm a 29 - 33,5 kg | tělo je již pokryto krátkou jemnou srstí |
| v 11. měsíci | měří 100 - 150 cm | je dokonale vyvinuté a prořezávají se mléčné zuby |
Březost klisny trvá 333 dní (tj. 11 měsíců)
Březí klisny preventivně očkujeme proti virovému zmetání klisen a dodržujeme zdravotní a hygienické opatření. Klisny neumísťujeme do nového stáda, aby nedošlo k pokopání a následnému potratu. Ten však může také nastat např. při kolice nebo po pádu na překážku apod. Pokud klisna potratí musí ji zvěrolékař prohlédnout rodidla a je-li vše v pořádku, znovu ji můžeme připustit 7 - 11 den (stejně jako po porodu).
Klisna vyžaduje klidné a citlivé zacházení. Až do 5. měsíce březosti lze klisnu s opatrností používat ke sportovním účelům. V tahu může pracovat s opatrností neustále, avšak po polovině březosti by se neměla používat k těžké práci a neměla by již skákat.
Krmení březích klisen
Klisny krmíme 3x denně. Podáváme jim kvalitní krmení (zvýšíme přísun vitamínů B, D, A, kostitvorných minerálních látek, hodnotných bílkovin a karotenu). Musí mít dostatek kvalitní pitné vody a pohybu, který ji velice prospívá. Povzbuzuje krevní oběh a látkový metabolismus.
Někdy se mohou vyskytnout otoky zadních končetin (břicha, vemene) - na ně je potřeba dávat obklady. | Mohou být zapříčiněné: | nadměrně vodnatým krmivem |
| nedostatkem pohybu |
Nedostatečná, málo vydatná potrava může ohrozit vývoj plodu. Velmi nebezpečné je také vadné nebo zkažené krmivo. Není vhodné krmit ani čerstvým, plesnivým nebo zapařeným senem. Nepoužíváme také špatně zkvašenou siláž, nahnilé okopaniny a žitné otruby (námel). Vyřadíme žluklé, ztuchlé zrniny.
Při krmení zkaženým krmivem, napájením studenou vodou a hrubým zacházením by mohlo dojít k předčasnému porodu.
Zhruba 2 - 3 týdny před porodem snižujeme dávky jadrných krmiv, předkládáme pouze luční seno + MASH.
| Připravíme ho z: | 1,25 L horké vody |
| 1,50 kg ovsa |
| 0,25 kg pšeničných otrub |
| 0,05 kg lněných semínek |
| 0,03 kg kuchyňské soli |
POROD
Před porodem umístíme klisnu do porodního boxu, který by měl být vykachličkovaný, veliký 3 x 3 m a vystlaný čerstvou nezávadnou slámou. Klisně sundáme podkovy, aby nedošlo ke zranění jak klisny tak hříběte.
klisně se zvětší pohlavní orgány také se zvětší vemeno a začne z něj kapat mlezivo uvolní se pánevní svaly a břišní svaly klisna neustále vstává, lehá, potí se, často močí, ohlíží se těsně před porodem ulehne - rodí v leže a nejčastěji v noci, proto je potřeba ji neustále hlídat, aby nerodila sama
K porodu musíme mít připravené tyto pomůcky:
2 porodní provazce - je-li potřeba, upevní se hříběti nad spěnkové klouby (pozor, ne nad kopýtka) a jimi pomůžeme klisně hříbě vytáhnout nůžky na pupeční šňůru tkaloun na pupeční šňůru obinadlo na ocas desinfekční prostředek (SEPTONEX, JODONAL, BENZITRIN, AJATIN)
Klisně omyjeme rodidla teplou vodou s desinfekcí a ovážeme ocas obinadlem.
Hříbě se většinou rodí nejprve předními končetinami, na nichž je položená hlava. To je pravidelná poloha. Může se ale stát, že se hříbě narodí polohou nepravidelnou, což je např. jedna přední končetina vpředu, druhá stočená pod břicho nebo do kozelce, kdy jdou všechny čtyři končetiny najednou.
Hmotnost narozeného hříběte je u teplokrevných hříbat asi 45 - 60 kg a u chladnokrevných 50 - 70 kg.
Denně hříbě vypije 1 - 1,5 L mléka a přibere asi 1 - 2 kg.
Vyčistíme mu nozdry a dutinu ústní. Zkrátíme pupeční šňůru na 10 cm a zdesinfikujeme. V případě, že hříbě nedýchá polijeme hrudník a hlavu studenou vodou, popř. provedeme masáž srdce a umělé dýchání.
Hříbě dáme olízat klisně, která mu jazykem masíruje celé tělo, což má vliv na prokrvení celého organismu.
Zdravé hříbě do 2 hodin vstane a jde se napít mleziva, které klisna produkuje 3 - 5 dní. To hříbě potřebuje pro odchod střevní smolky.
Hříbě očkujeme proti ochromě a tetanu.
Hříběti po porodu
Klisně po porodu
Podáme ji povzbuzující nápoj MASH. Visící lůžko z pochvy podvážeme, aby si na něj nešlápla. Mělo by vyjít do 2 hodin a když ne, musíme zavolat veterináře, neboť hrozí zánět dělohy a následná sterilita (neplodnost).
Z pochvy vytéká hnědočervený sekret - to znamená, že se klisna čistí a to trvá zhruba 5 dní.
Tvorbu mléka podporujeme přídavkem okopanin (krmné mrkve) i slunečnicových pokrutin. V době kojení se nemá měnit krmná dávka. Optimální výživou je pastva, blahodárně působí sluneční záření a pohyb na čerstvém vzduchu. Denně přidáváme klisně 1,5 - 3 kg ovsa. Zhruba do týdne přecházíme na normální krmnou dávku.
Klisnu po porodu znovu zapouštíme (pokud chceme) 7 - 11 den, pokud nezabřezne potom až po odstavu.
sušiny - 9,4 - 10,4% bílkoviny - 1,6 - 2,1% mléčný tuk - 0,4 - 1,1% mléčný cukr - 6,3 - 7,1% minerální látky - 0,3 - 0,48%
jů
(Mishukla, 20. 5. 2011 21:53)